Základy personalistiky

Last modified by Denisa Wernerová on 08.02.2024 10:55

Pracovněprávní vztahy

Zaměstnávání se na VŠB-TUO řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění a vnitřními předpisy.

Zaměstnanec může mít s VŠB-TUO uzavřen pracovněprávní vztah několika způsoby.

I. Pracovní poměr – základní forma pracovněprávního vztahu, se zaměstnancem je písemně uzavřena pracovní smlouva a předán mzdový výměr. Pracovní náplň zaměstnance je u AP a VaV obecně stanovena ve Vnitřním mzdovém předpisu VŠB-TUO, podrobněji může být rozepsána v Popisu pracovní činnosti (elektronická verze je k dispozici v systému hodnocení). U THZ a D zaměstnanců je Popis pracovní činnosti samostatným dokumentem.
Zaměstnanec může mít se zaměstnavatelem uzavřeno více pracovních poměrů, platí zde ustanovení ZP, že u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Také musí být případně zohledněna maximální výše úvazku, která vyplývá ze ZP nebo je stanovena poskytovatelem dotace, z níž je financována mzda.

V souladu s Kolektivní smlouvou se všechny nově vzniklé pracovní poměry na VŠB-TUO uzavírají na dobu určitou.

Maximální délka pracovního poměru na dobu určitou je 3 roky a pracovní poměr na dobu určitou lze v souladu se ZP prodloužit maximálně 2x, pokud se nejedná o zvláštní druh práce v souladu se ZP a čl. 6, odst. 5 Kolektivní smlouvy:

Omezení sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou (§39 odst. 2 ZP) se nevztahuje na pracovní poměry těch zaměstnanců, kteří:

  • pracují na určitém vědeckém nebo výzkumném úkolu v rozsahu pracovního úvazku (části pracovního úvazku) dohodnutém v pracovní smlouvě; vědecký nebo výzkumný úkol má stanovenou (omezenou) délku trvání a financování a jeho průběžné financování je závislé na pravidelném hodnocení výsledků řešení, (např. projekty)
  • pracují na řešení projektů financovaných z účelových zdrojů (zdrojů určených na řešení projektu časově omezeného),
  • konají práce, jejichž výkon je sezónní, tj. např. závislý na době topné sezóny, provozování ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení v době školního roku nebo na době provozování sportovních zařízení v letním období, 
  • zastupují zaměstnance v dlouhodobé pracovní neschopnosti anebo na mateřské a rodičovské dovolené či ve výkonu veřejné funkce (§ 201 ZP).

II. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ)
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr i jejich změna (např. prodloužení, změna rozsahu práce, popř. ukončení před uplynutím sjednané doby) musí být uzavřeny písemně. Zaměstnavatel u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

  • Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) - musí obsahovat druh sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Práce může být vykonávána maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (stanovená týdenní pracovní doba je na VŠB-TUO 40 hodin) v průměru za celou dobu trvání dohody (max. 52 týdnů).
  • Dohoda o provedení práce (DPP) - rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. V rámci tohoto rozsahu se sčítají všechny DPP u zaměstnavatele v témže kalendářním roce.
    V případě, že má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřen souběžně pracovní poměr a dohodu nebo více dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (bez ohledu, zda se jedná o DPČ nebo DPP), nesmí být ani v rámci dohod vykonávány stejně druhově vymezené práce, jako v pracovním poměru nebo v jiné dohodě. Platí také pravidlo dodržení maximálního úvazku s ohledem především na pravidla poskytovatelů dotací.

Zaměstnanec může mít se zaměstnavatelem uzavřeno více dohod, může mít současně uzavřen i pracovní poměr (na základě pracovní smlouvy) a dohodu/dohody, z popisu práce jednotlivých pracovněprávních vztahů ale musí být jasné, že se nejedná o souběh činností (výkon stejně druhově vymezených prací).

Mzda, odměna z dohody

Zaměstnanci VŠB-TUO jako veřejné vysoké školy jsou odměňováni za vykonanou práci mzdou. Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.

Zaměstnanci jsou dle vykonávané činnosti a dosažené kvalifikace zařazováni do mzdových tříd. U technickohospodářských a dělnických profesí je kromě vykonávaných činností zohledněna i délka dosavadní praxe (třída 4 a vyšší).

Podmínky zařazování zaměstnanců do jednotlivých mzdových tříd, stejně jako podmínky stanovení osobního ohodnocení zaměstnance, příplatků za vedení a zákonných příplatků nebo mimořádných odměn jsou stanoveny v dokumentu Vnitřní mzdový předpis VŠB-TUO a v Kolektivní smlouvě.

Mzda

V souvislosti se mzdou se používají některé neoficiální pojmy:

"Hrubá mzda" – jedná se o mzdu, která je stanovena ve výměru, příp. další příplatky a odměny. Zaměstnavatel zaměstnanci z této mzdy odvádí zálohu na daň z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění, ve výplatním termínu zaměstnanci již přijde na účet tzv. "čistá mzda", kdy jsou od hrubé mzdy odečteny odvody a záloha na daň, příp. útrata zaměstnance v rámci univerzity (strava, nákupy v bufetu) a srážky ze mzdy (např. na penzijní připojištění), příp. exekuce.

Zaměstnanci odvádí prostřednictvím srážek ze mzdy na sociální pojištění ze své měsíční hrubé mzdy 7,1 %, na zdravotní pojištění 4,5 %. Výše odvedené daně se odvíjí od uplatněných daňových slev (na děti, na studenta apod.) Na začátku kalendářního roku probíhá roční zúčtování daně, kdy si zaměstnanec může v rámci slev uplatnit např. i dary nebo úroky z úvěrů. Pokud nemá další příjmy od jiných zaměstnavatelů nebo jiného druhu výdělečných činností, roční zúčtování daně provádějí personalisté, v opačném případě si zaměstnanec vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech a daňové přiznání podává sám.

Celkové náklady zaměstnavatele na mzdu, lze se ještě setkat s pojmem "superhrubá mzda" – součet hrubé mzdy zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele, které činí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Kromě těchto odvodů vznikají VŠB-TUO také náklady na sociální fond, jehož aktuální výše je 1 % z hrubé mzdy zaměstnance. Prostředky sociální fondu jsou následně využívány zejména na příspěvky na stravu v menze pro zaměstnance a příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění.

V souvislosti se mzdou ještě existují tyto zákonné pojmy:

Minimální mzda – je to minimální výše mzdy, která musí být zaměstnanci vyplacena při plném pracovním úvazku. U zkrácených pracovních poměrů se minimální mzda krátí v odpovídajícím poměru. Je stanovována vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zaručená mzda – představuje nejnižší stanovenou mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, je stanovena na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně, u snížených úvazků se také přepočítává.

Výše minimální a zaručené mzdy je aktualizována Nařízením vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Odměna z dohody – souvisí s prací vykonávanou v rámci dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Odměna bývá stanovena zpravidla jako hodinová (tzv. hodinová sazba). Minimální hodinová sazba musí splňovat podmínky minimální mzdy, resp. zaručené mzdy dle nařízení vlády (výpočet: podíl minimální nebo zaručené mzdy a čísla 168).

Přepočet odpracovaných hodin z dohod na úvazek by měl být vztažen ke konkrétnímu měsíci (viz Úvazky – každý měsíc má jiný počet hodin). Orientačně lze provést propočet pomocí konstanty "člověkoměsíc", což je 168 hodin (př. 20 hodin odpracovaných na dohodě v měsíci s 20 pracovními dny je 0,125 nebo 12,5 % úvazku).

Pracovní úvazky

Pojem "úvazek" není nikde přesně definován, obecně platí, že celý (plný) úvazek (bývá vyjádřen jako 1,0 nebo 100 %) je stejný jako stanovená týdenní pracovní doba stanovená na VŠB-TUO, tedy 40 hodin za týden. Od této hodnoty se odvíjí zkrácené úvazky (např. 0,1 ~ 10 % ~ 4 hodiny týdně).
Při měsíční mzdě se počítá s počtem pracovních dnů v měsíci, proto konkrétnímu úvazku v různých měsících odpovídá různý počet hodin. Např. v únoru je 20 pracovních dnů, tedy 160 hodin při úvazku 100 %, při úvazku 50 % je to 80 hodin, naopak v srpnu je 22 pracovních dnů, tedy 176 hodin, 50 % úvazek je 88 hodin. Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou náleží za oba měsíce stejná mzda.

Zaměstnanec může mít jeden pracovní poměr maximálně na 100 % (1,0) úvazek.
Maximální výše úvazku není v Zákoníku práce stanovena číselnou hodnotou, vyplývá z povinných přestávek v práci. Zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut (na VŠB-TUO dle Kolektivní smlouvy 30 minut). Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami musí být minimálně 11 hodin.
Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.

Mnoho poskytovatelů dotací omezuje výši úvazku, může to být několika způsoby:
- ve vztahu k zaměstnavateli,
- ve vztahu ke všem partnerům projektu,
- ve vztahu k projektům jednoho poskytovatele,
- ve vztahu ke všem zaměstnavatelům.

Do limitu úvazku se započítávají i hodiny odpracované v rámci dohod (propočet viz kapitola 1.2).

Nejčastěji bývá úvazek omezen na hodnotu 1,2 nebo 1,0, u jednoho dotačního titulu mohou být různé limity pro různé typy zaměstnanců (AP x THZ).

Pracovní doba a její evidence

Na VŠB-TUO je zaveden režim pružné pracovní doby. Z tohoto režimu jsou vyjmuta některá pracoviště, uvedená v příloze č. 1 směrnice Pružná pracovní doba a pravidla evidence odpracované doby na pracovištích VŠB-TUO.

V rámci pružné pracovní doby zaměstnavatel nestanovuje zaměstnanci začátek a konec pracovní doby. Je stanovena pouze základní pracovní doba od 8:00 do 13:30 hod (zaměstnanec je povinen být na pracovišti), zbytek pracovní doby je volitelný, tzn. zaměstnanec si volí začátek pracovní doby mezi 6:00 a 8:00 hod a konec pracovní doby mezi 13:30 a 22:00 hod). Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Volba začátku a konce pracovní doby musí zohlednit vykonávanou činnost, termíny pracovních schůzek, nutnost kooperace s kolegy a také provozní dobu jednotlivých budov a domluvy s vedoucí/m. V případě zkrácených pracovních úvazků je základní pracovní doba alikvotně upravena.

Průměrná týdenní pracovní doba (40 hodin při plném úvazku) musí být odpracována v rámci vyrovnávacího období 1 měsíce, tedy zaměstnanec musí stanovený počet hodin odpovídající jeho úvazku odpracovat v rámci jednoho měsíce.

Pokud musí zaměstnanec navštívit lékaře, příp. doprovodit rodinného příslušníka k lékaři (Nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), měl by si tuto návštěvu přednostně plánovat mimo svou pracovní dobu. Za výkon práce jsou tyto překážky v rámci pružné pracovní doby posuzovány pouze v nezbytném rozsahu během základní pracovní doby (tedy mezi 8:00 až 13:30 hod), v případě, že překážka zasahuje do volitelné pracovní doby, za výkon práce se neposuzuje a je potřeba si tuto dobu napracovat.

Rozvrh pracovní doby akademickým pracovníkům, tj. minimální rozsah pracovní doby, kdy je akademický pracovník povinen vykonávat práci na pracovišti, jak pro výkon přímé pedagogické činnosti (podle rozvrhu výuky, stanovených konzultačních hodin, plánu zkoušek, atd.), tak i pro výkon dalších činností souvisejících s provozní potřebou pracovišť, je určen podle rozhodnutí přímého vedoucího zaměstnance (porady, akce pro veřejnost, apod.); rozsah této doby může být stanoven např. i jako minimální podíl pracovního úvazku nebo počtu hodin, který musí být vykonáván na pracovišti, v souvislosti s pedagogickou činností.

  • Akademický pracovník je oprávněn práci, pro kterou nemá stanoven rozvrh pracovní doby, vykonávat v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí.
  • Za organizaci práce mimo pracoviště zaměstnavatele, zajištění odpovídajícího pracovního prostředí a dodržování pracovních podmínek stanovených zákoníkem práce (např. délka směny (max. 12 hodin), přestávky v práci, délka nepřetržitého odpočinku mezi směnami, BOZP, apod.) odpovídá akademický pracovník. Náklady, které mu v souvislosti s prací mimo pracoviště vzniknou, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a hradí je akademický pracovník.

Evidence pracovní doby znamená evidence začátku a konce směny, včetně poskytnutých přestávek v práci, které se do výkonu práce nezapočítávají. Zaměstnanec formou schválenou na pracovišti (elektronický systém, vpisování do dokumentu v elektronické podobě nebo do papírového formuláře) eviduje začátek a konec směny (= začátek a konec výkonu práce).

Rozvrhování pracovní doby u dohod

  • Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s tímto rozvrhem nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. V rámci VŠB-TUO je tato doba seznámení zkrácena na 1 den předem a toto je uvedeno přímo ve formuláři dohody.
  • U zaměstnanců, kteří vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele, je možné, aby si rozvrhovali pracovní dobu sami, a to pouze v pracovní dny mezi 6:00 a 22:00, mimo víkend a svátky.
  • Má-li zaměstnanec nárok na DPN (dočasnou pracovní neschopnost), má na ni nárok pouze ve dnech, ve kterých má rozvrženou pracovní dobu.
  • Rozvrhy pracovní doby je uložen na pracovištích.

Evidence pracovní doby, dodržování doby nepřetržitého odpočinku, překážky v práci, příplatky a dovolená

  • Zaměstnanec musí odevzdávat každý měsíc podklad s evidencí odpracovaných hodin.
  • V rámci odpracovaných hodin musí v souladu se Zákoníkem práce dodržovat povinné přestávky v práci a dobu nepřetržitého odpočinku. Zejména je potřeba toto hlídat při souběhu více pracovněprávních vztahů.
  • Překážky na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře, svatba, darování krve)
    • zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy,
    • u DPČ se tyto hodiny počítají jako odpracované (počítají se do limitu přípustného počtu hodin, které zaměstnanec může odpracovat – v průměru 80 h/měsíc),
    • u DPP se tyto hodiny nezapočítávají jako odpracované (nepočítají se do limitu 300hodin/rok).
  • Překážky na straně zaměstnavatele
    • nastanou, pokud je pracovní doba rozvržená, ale zaměstnanci není přidělená práce,
    • zaměstnanci náleží náhrada mzdy,
    • doba se počítá do odpracované doby (souvislost s počtem hodin dohody a nárokem na dovolenou).
  • Nárok na proplácení příplatků
    u dohod se nyní musí vyplácet příplatky, a to při výkonu práce:
    • v noci (20 %)
    • v sobotu a neděli (25 %)
    • ve svátek (100 %)

Dovolená

Akademičtí pracovníci mají v souladu se Zákoníkem práce nárok na 8 týdnů dovolené, neakademičtí zaměstnanci mají na VŠB-TUO v souladu s Kolektivní smlouvou nárok na 6 týdnů dovolené. Dovolená se počítá v hodinách (poměrně k výši úvazku zaměstnance), zohledňující případné změny výše úvazku během kalendářního roku.

Čerpání dovolené se na VŠB-TUO řídí každoročně vydávaným příkazem rektora, který nařizuje zaměstnancům vybrat si větší část dovolené v době bez výuky a v době Vánoc, kdy je většina budov uzavřena úplně, nebo je otevřena jen v omezeném režimu. Dobu čerpání dovolené určuje dle ZP zaměstnavatel s ohledem na potřeby pracoviště, popř. si dovolenou po dohodě s nadřízeným plánuje zaměstnanec sám.

Převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku je možný v odůvodněných případech na základě písemné žádosti zaměstnance (v rámci VŠB-TUO max. 2 týdny pro AP i ostatní zaměstnance), případně pokud čerpání dovolené brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

O dovolenou si zaměstnanec žádá elektronicky: https://sapweb.vsb.cz/irj/portal.

Dovolená u dohod

  • nárok na dovolenou vzniká u dohod, které trvají minimálně 4 týdny a zaměstnanec na základě této jedné dohody odpracuje min. 80 hodin. Obě podmínky musí být splněny současně.

Místo výkonu práce

Místo výkonu práce má zaměstnanec uvedeno v pracovní smlouvě.

Místo pravidelného pracoviště se používá v souvislosti s pracovními cestami zaměstnance, pokud není určeno jinak, pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.

Akademičtí pracovníci kromě doby, kterou jsou povinni strávit na pracovišti, mohou vykonávat práci na místě, které si sami určí. Platí pro ně dodržování všech podmínek bezpečnosti práce. Tímto se nemění místo výkonu práce dle pracovní smlouvy.

Pro neakademické zaměstnance po dohodě s vedoucí/m, pokud to forma práce a podmínky na pracovišti umožňují, je možno sjednat Dohodu o výkonu práce mimo pracoviště (viz Formuláře na InNETu).

Pracovní cesta znamená výkon práce mimo pravidelné pracoviště. Podmínky pracovní cesty stanovuje nadřízený předem v Návrhu na vyslání na pracovní cestu a zaměstnanec akceptaci těchto podmínek stvrzuje svým podpisem.

Doba strávená na cestě, která zasahuje do pracovní doby (pro účely pracovních cest se využívá u pružné pracovní doby pevná pracovní doba od 7:00 do 15:30 hod), se považuje za výkon práce, i když ji zaměstnanec stráví pouze cestováním, doba strávená cestováním mimo pevně stanovenou pracovní dobu se za výkon práce nepovažuje, ale započítává se do doby nároku na stravné. Za dobu pracovní cesty náleží zaměstnanci cestovní náhrady dle Zákoníku práce. Za dobu strávenou na pracovní cestě nad rámec pracovní doby (např. i v sobotu nebo v neděli), pokud v tuto dobu zaměstnanec nevykonává práci, nenáleží zaměstnanci mzda, případně zákonné příplatky.

Základní dokumenty VŠB-TUO týkající se zaměstnanců

Základní dokumenty VŠB-TUO týkající se personální oblasti jsou:

Formuláře

Formuláře související s pracovněprávní problematikou (vzory smluv, dohod, informace, žádosti apod.) lze najít po přihlášení na InNETu v části Personální útvar – veřejné doklady a Personální útvar – vnitřní.

Personální útvar

Každému pracovišti je přidělena mzdová účetní, personalistka – zaměstnankyně personálního útvaru.

Personální útvar zpracovává:

  • pracovní smlouvy vč. všech potřebných dokumentů souvisejících s nástupem nového zaměstnance,
  • podklady pro přípravu dohody o změně sjednaných pracovních podmínek a výměrů mzdy, dodaných pracovištěm zaměstnance,
  • informací o změně osobních údajů zaměstnance (změna adresy, čísla účtu apod.),
  • podklady pro uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění na děti,
  • žádostí o roční zúčtování daně, popř. vystavování Potvrzení o zdanitelných příjmech (pokud si zaměstnanec vyhotovuje daňové přiznání sám),
  • žádosti o příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance apod.

Benefity

VŠB-TUO poskytuje svým zaměstnancům širokou nabídku zaměstnaneckých benefitů.

Všechny informace lze nalézt na InNETu.

Vzhledem k tomu, že se nabídka benefitů v průběhu času mění, jsou níže uvedeny pouze oblasti, ze kterých lze benefit čerpat.

Benefity dle kolektivní smlouvy
Programy pro děti a vnoučata zaměstnanců
Cestování a dovolená
Finance a pojištění
Sport
Vzdělávání, kultura a zábava
Služby a nákupy

Jedním z benefitů je i příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnanců, podmínky pro jeho poskytování jsou upraveny ve směrnici Zásady pro poskytování příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření zaměstnanců VŠB-TUO.

Vzdělávání zaměstnanců

Vzdělávání a osobní rozvoj zaměstnanců je podporováno na úrovni jednotlivých pracovišť, univerzita nabízí svým zaměstnancům v rámci benefitů zvýhodněné jazykové kurzy, dále kurzy práce s PC, případně další formy vzdělávání.

Aktuální informace naleznete zde: https://innet.vsb.cz/cs/sluzby/vzdelavani/.

Ústřední knihovna pravidelně aktualizuje blog s akcemi a informacemi na téma Vědecké psaní a publikování.

Akademičtí a vědečtí pracovníci mohou využít e-learningové kurzy Ústřední knihovny.

GDPR

V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – (dále jen "Nařízení") – poskytuje VŠB-TUO informace o zpracování a ochraně osobních údajů.

Základní informace o způsobu a účelu zpracovávání osobních údajů naleznete zde: https://www.vsb.cz/cs/o-univerzite/uredni-deska/ochrana-osobnich-udaju/. 

Informace a stanoviska od pověřence spolu s oznámeními o zpracování osobních údajů dle typu vztahu osoby naleznete zde https://innet.vsb.cz/cs/dokumenty/pokyny-a-doporuceni/gdpr/.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů dohlíží na to, aby zpracování osobních údajů probíhalo v souladu s příslušnou legislativou, a to jak s obecně závaznými právními předpisy, tak s vnitřními předpisy VŠB-TUO. Pověřence pro ochranu osobních údajů VŠB-TUO můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu: poverenec@vsb.cz.